Turistické cíle v okolí obce Stará Voda

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1709 je patrně morový sloup postavený zásluhou místního občana Andrease Normanna za morové epidemie. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Hodnotné kamenosochařské dílo neznámého mistra z r. 1706 sestávající z hranolového podstavce, válcového sloupu s kompozitní hlavicí a plastiky Bolestné Panny Marie. Osazeno na stávající místo r. 1924, památkově chráněno od r. 1958.

Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.