Turistické cíle v okolí obce Stará Voda

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.

Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.

Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.