Turistické cíle v okolí obce Koloveč

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Soukromá zděná rozhledna na návrší u osady Chalupy na jižním Plzeňsku je přístupná po předchozí dohodě a zapůjčení klíče. Je možno si ji i pronajmout pro krátkodobé ubytování.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná renesančně, později nahrazená barokním loveckým zámkem. Po požáru v r. 1773 měla zámek nahradit velká pozdně barokní novostavba, avšak zůstala nedokončena (vystavěny pouze 2/3 stavby). Nedostavený zámek pak adaptován na cukrovar. Soukromý majetek.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.

Renesanční zámek byl postaven jako pozdně barokní, pravděpodobně na místě zaniklé tvrze z počátku 15. stol. Je to menší, jednoposchoďová budova s valbovou střechou která byla kolem r. 1800 novorenesančně upravena. Zámek dnes slouží jako knihovna.

Zhruba pětimetrová dřevěná vyhlídková věž byla nad Chrastavicemi vybudována na jaře 2012 jako součást česko-německého projektu „Vyhlídková místa na Domažlicko“. Je volně přístupná a doplněná o odpočívadlo s informační tabulí.

Kaplička chránící pramen byla postavena v 17. stol., původně byla jen dřevěná. R. 1873 byla vedle postavena zděná kaple Bolestné Matky Boží (arch. Ondřej Martínek z Domažlic). Ke kapli vede křížová cesta z r. 1882. Dřevěná kaplička r. 1908 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová zděná kaple.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Dolní brána je raně gotická stavba ze 60 let 13. st.. Věž je cca 20m vysoká s hodinami, nad průjezdem jsou 4 patra. Vznikla souběžně s hradbami. Stavba je výsledkem jediné raně gotické fáze, která po staletí zůstala ušetřena výraznějších úprav. Teprve v r.1905 přistoupilo město k rozsáhlejší opravě.

Kulatá věž, 56 m. Považována za věž kostelní, vybud. jako součást raně gotického chrámu. R. 1592 vyobrazena téměř v souč. podobě. Pro svůj tvar nemá v Čechách obdoby a o jejím smyslu se vedou spory. Zajímavost: Odchyluje se od své osy o 60 cm.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.