Turistické cíle v okolí obce Koloveč

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.

Barokní lékárna v domě čp. 149 na klatovském náměstí. Roku ji založil 1639 lékárník Tobiáš Stilling, později ji provozovali jezuité z nedaleké koleje. Lékárna zde fungovala do r. 1966, pak byla přeměněna na lékárnické muzeum. Zařízení je z roku 1773, unikátní je dochovaná třístupňová lékárenská pec.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Barokní patrová budova, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

První hradby získaly Klatovy v době svého založení kol. r. 1260. Nejstarší zachované části pochází z poč. 14. století. V 15. století byla doplněna vnější hradba s baštami a dalším příkopem. Souvislé úseky hradby se dochovaly v ulicích Tyršova a Plzeňská, okrouhlé věže v ul. Václavská a Komenského.