Turistické cíle v okolí obce Koloveč

Chátrající pozdně gotický kostel sv. Anny postavený pány z Ronšperka r. 1516, v 18. st. upraven barokně, v letech 1835-1842 v jeho podzemí zřízena rodová hrobka Trauttmansdorffů. Dochována síťová klenba presbytáře a zbytky fresek.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Dlažově vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Klatovy s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Arciděkanský chrám z pol. 13. st., r. 1422 vypálený husity a v 18. stol. dokončený v barokním slohu. Opraven v l. 1926-27. Jednolodní obdélná stavba s křížovou klenbou zaklenutým presbytářem a kaplí. Ve zdech náhrobní kameny z l. 1510-1834.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele v Maxově byl vysvěcen r. 1822, po požáru na konci 2. světové války obnoven. Nyní filiální ve farnosti Mrákov. Od r. 2003 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Lštění je gotického původu ze 14. stol., do současné podoby upraven v 18. a 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původní gotický kostel byl postaven ve 2.pol. 14.st., později barokně přestavěn. V 16.st. přistavěna sakristie a v 17.st. věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. st. Historie kostela je spojena s rodem Černínů z Chudenic. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. st. a žil zde do r. 1945.

Kostel sv. Jiljí v Třebnicích je gotického původu z 14. stol., upraven barokně byl v 18. stol. Nyní filiální ve farnosti Domažlice. Od r. 1958 je společně s ohrazeným areálem chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jiljí v Hlohové je barokní stavba z let 1764-1766 s využitím starší gotické svatyně. Je filiálním ve farnosti Staňkov bez pravidelných bohoslužeb. Kulturní památkou je od r. 1958.

Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.