Turistické cíle v okolí obce Luženičky

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Obdélná pozdně gotická a renesanční radnice ze zač. 16. stol. Dochovaný pozdně gotický vstupní portál. Vyhořela v l. 1547, 1708 a 1801. Barokní přestavba v r. 1693. Při přestavbě v l. 1964-1967 sloučena se sousedním barokním domem č.p. 53. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Na novodobém zděném podstavci polychromovaná socha světce v klasickém pojetí. Pozdně barokní socha z poslední čtvrtiny 18. století. Památkově chráněná.

Tzv. Stará pošta v centru Klenčí pod Čerchovem je historická budova z r. 1546, která sloužila původně jako celnice, poštovní stanice a zájezdní hostinec s pamětní deskou generála A. V. Suvorova. Nyní je v ní umístěn Dům přírody Českého lesa.

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Zřícenina snad královského hradu, doloženého k r. 1272 za Protivce z Herštejna. Po r. 1331 majetkem pražského biskupství. R. 1510 dobyt a rozbořen jako sídlo loupeživého Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Zachována spodní část okrouhlé věže.

Synagoga ve Kdyni stojí v Masarykově ulici č.p. 12, naproti sokolovně. Vystavěna byla na začátku 60. let 19. století. Jedná se o budovu s velmi dobře zachovaným interiérem, jež je od roku 1997 kulturní památkou. Vstupenky do objektu se prodávají v městském infocentru.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.