Turistické cíle v okolí obce Luženičky

Synagoga ve Kdyni stojí v Masarykově ulici č.p. 12, naproti sokolovně. Vystavěna byla na začátku 60. let 19. století. Jedná se o budovu s velmi dobře zachovaným interiérem, jež je od roku 1997 kulturní památkou. Vstupenky do objektu se prodávají v městském infocentru.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.

Raně středověké slovanské hradiště Tuhošť v sousedství Domažlic bylo podle malého průzkumu z r. 1959 osídleno v 10.-12. stol., pravděpodobně však i dříve. Některými badateli považováno za možný Wogastisburg, dějiště bitvy Sámovy říše s franským králem Dagobertem v letech 631 nebo 632.

Soukromá dřevěná rozhledna u silnice severně od Nové Vsi u Kdyně postavena roku 2012. Pro nutné opravy konstrukce do odvolání uzavřena (2025).

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Venkovská usedlost - pozdně barokní přízemní roubená chalupa zřejmě z konce 18. století. Chlévy z 19. a stodoly z počátku 20. století. Památkově chráněná.

Pomník vlasteneckého kněze a oblíbeného spisovatele Jindřicha Šimona Baara byl na jeho oblíbeném místě vybudován r. 1933 a po 2. světové válce obnoven r. 1947. Jeho bronzová socha je dílem Ladislava Šalouna. Z místa je daleký rozhled na celé Chodsko a pásmo Šumavy.

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Židovský hřbitov u Puclic z doby kolem roku 1750 je stále udržován, ohrazen zdí a zamykán. Přístupný po vypůjčení klíče.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.