Turistické cíle v okolí obce Pořín

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Špýchar postaven v první pol. 19. stol. z podnětu profesora Bernarda Bolzana. Fungoval jako Obilní družstevní záložna, asi první v Českých zemích. Rekonstrukce roku 2005.

Dochovaná kamenná věžovitá stavba tvrze byla v 15. stol sídlem nižší šlechty. Její jméno je spojeno s Janem Sudkem z Dolu, který zemřel roku 1475. V jejím sousedství dnes vypuštěný rybník.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.

Klasicistní synagoga s novorománskými prvky, snad z počátku 19. století. Přestavěna byla na počátku 30. let 20. století. Náboženským účelům sloužila do druhé světové války, od 50. let je využívána k hospodářským účelům. V sousedství stával domek správce, který byl na poč. 21. století ubourán.

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.

Na místě tvrze ze 14. stol. postaven zámek poč. 16. stol. Ten v letech 1786–1798 rozšířen a přestavěn v pozdně barokním slohu. Na zámku pobýval profesor Bernardo Bolzano. V současnosti zde umístěn Ústav sociální péče pro mentálně postižené.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.