Turistické cíle v okolí obce Pořín

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Obec založena Smilem z rodu Vítkovců. Původně gotický kostel ze 14. stol. přestavěn barokně roku 1677. Podstatná empírová přestavba v letech 1810–1812 a další opravy v letech 1903 a 1927. Hlavní část inventáře pseudorenesanční z 2. pol. 19. století.

Kostel založen ve 13. stol., současnou podobu získal ve druhé pol. 14. stol., kdy vznikl presbytář, zdi lodi, portály, klenby. V 16. stol. vznikla bohatě zdobená kruchta. Sakristie a vybavení interiéru je z poč. 18. stol. V r. 1727 poškodil kostel požár, věž byla dostavěna až na konci 19. stol.

Původně barokní centrální osmiboká hřbitovní kaple, postavená před rokem 1681. V letech 1681–82 k ní byla přistavena obdélníková loď, z kaple se stal presbytář. V interiéru je hlavní oltář z roku 1681, boční oltář je rokokový, z poloviny 18. století. Ze stejné doby pocházejí i varhany.

Kostel postaven v 2. pol. 13. stol. Dochovaný pozdně románský jednolodní kostel. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Stojí uprostřed bývalého hřbitova. Má masivní hranolovitou věž. Kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek ČR r. 1963.

Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.

V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.

Kostel sv. Jakuba Většího v Tučapech je barokní stavba z let 1719-1724 na místě kostela gotického. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Budislav s bohoslužbami jen v období letního času. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana Evangelisty v Těmicích je gotického původu z poloviny 14. Stol., později upravený barokně. Je filiálním kostelem ve farnosti Kamenice nad Lipou s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je též chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana Křtitele v Mnichu je gotického původu z 14. stol., barokně přestavěn kolem r. 1759 a upraven r. 1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově je barokního původu z let 1712-1716. Podstatně byl obnoven r. 1879 po požáru a pak v letech 1896 a 1942. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Soběslav a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.