Turistické cíle v okolí obce Dražice

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Tvrz ve Vlksicích byla postavena v pol. 16. stol., kdy Vlksice drželi Tetourové z Tetova. V r. 1537 se zmiňuje Bedřich Vlček z Tetova. R. 1570 ji koupil Jiřík Těmín z Těmic, dále se majitelé často střídali. Od r. 1689 sloužila jako sýpka. Od r. 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.

Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Cenný hřbitov s cca 300 náhrobky barokního a klasicistního typu, některé s polychromií. Založen před r. 1770, nejstarší náhrobky z konce 18. století. Pohřby do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.

Cenný hřbitov s náhrobky barokního typu, doložen v prvé čtvrtině 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1780. Hřbitov byl používán do roku 1938. Na ploše 2996 m2 se dochovalo cca 150 náhrobků.