Turistické cíle v okolí obce Dražice

Dřevěnou rozhlednu (12 m, 450 m n. m.) nechal postavit Obecní úřad Radětice (truhlář Miloslav Dědič) roku 2004. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je vyhlídka na Bechyni (4 km), Radětice, Senožaty a další. Rozhledna stojí na okraji Přírodního parku Plziny a je volně přístupná.

Patrné tvrziště po tvrzi z 15. století na zahradě za číslem popisným 25, na výrazném terénním výběžku v severovýchodní části obce. Tvrz postavili Petr Stolice z Rataj či jeho syn Jan. Nejpozději zanikla po roce 1415, kdy byla druhá část vsi připojena k panství Dobronice.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Jediný řetězový most v Evropě v empírovém slohu postavený r. 1848, podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera, byl na současné místo po kouskách přenesen z Podolska v letech 1960-1974.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Goticko-renesanční měšťanský dům čp. 22 v sousedství radnice, připomínán v roce 1536. Do dnešní podoby přestavěn po požáru pozdějším primasem Martinem Helmem z Vorlova. Název získal po majiteli z počátku 20. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Janově pocházela podle datace na soklu z r. 1757. V současnosti je nahrazena sochou z druhé poloviny 19. stol. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Sokolovna v Táboře, kombinující novorenesanční a secesní sloh, byla postavena v letech 1904-1906 podle projektu Ludvíka Čížka. Severní průčelí zdobí ve výši prvního patra malby. Zakladatele Sokola M. Tyrše a J. Fügnera připomínají na severní straně jejich portréty a na jižní busty.

Pozůstatky tvrze, postavené pravděpodobně za panování Švamberků v třetí čtvrtině 16. stol. Později součást jezuitského dvora. Poslední stavební úpravy v pol. 19. stol. za hrabat Paarů. Dnes slouží k bydlení.

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.

Reprezentativní budova staré radnice dokončena nejspíše r. 1621, za autora je pokládán Wendel Roskopf. V r. 1679 barokně upravena za účasti Antonia de Alfieriho. V r. roce 1878 za architekta Josefa Niklase pseudogoticky upraveny štíty a zvýšena věž.