Turistické cíle v okolí obce Radčice

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Nevysoká dřevěná rozhledna vznikla koncem r. 2022 na návrší při jižním okraji písecké místní části Hradiště. Zasloužili se o to zejména členové místního ochotnického spolku Šemík. Na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede celkem 19 schodů.

Výklenková kaple na severním okraji vesnice u silnice a ohradní zdi domu čp. 40. Doba stavby a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném, směrem nahoru zužujícím se půdoryse, s polokruhovou nikou a trojúhelným štítem s křížem v průčelí. Střecha krytá taškami esovkami, římsa bobrovkami.

Drobná výklenková kaple na soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu, u cesty na konci vsi. V průčelí dvakrát odstupňovaný výklenek segmentově zaklenutý, na bocích niky, krytý jednoduchou železnou mříží; v něm soška Panny Marie. Vrcholí trojúhelníkovým štítem a sedlovou taškovou stříškou s křížkem.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Výklenková kaplička z druhé poloviny 18. století (datace ve štítu - 1769). Hranolová zděná stavba s půlkruhovým výklenkem, uzavřeným zdobnou kovanou mříží. Na rozcestí na konci vsi. Památkově chráněná.

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.