Turistické cíle v okolí obce Radčice

Kovárna ve středu návsi u domu čp. 19, patrně z 1. poloviny 19. stol. Je na obdélném půdoryse, otevřená polokruhovým obloukem do pracovního prostoru; má klasické typologické schéma a je krytá sedlovou střechou s taškami. Interiér zaklenutý plackovými klenbami. V letech 2025-2026 zrekonstruována.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě, jehož jádro je renesanční, nejspíše postavené okolo r. 1616, na místě rodného domu Jana Husa. Na domku Husův reliéf od sochaře B. Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.

Podroužský mlýn stojí ve východním svahu rybníka Podroužek mezi renesančním statkem Grejnarov a Netolicemi. Doložen matrikami fary Netolice k roku 1761. Vodní mlýn s turbínou a s hospodářskými budovami. Dochován bez větších přestaveb. Od roku 2006 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Pomník obětem 1. světové války na návsi u kostela sv. Havla. Ze světle neleštěné šedé žuly, s odstupněným štítem zakončeným koulí; po stranách dva kamenné projektily. Uprostřed pomníku deska z černé žuly se jmény zemřelých vojáků.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.

Tvrz snad Vrábských z Drahenic či rodu Radkovců ze 14. století. Nejstarší jádro budovy rozšířeno v pozdní gotice. Další přístavby, včetně zachovaných kleneb, jsou z 16. století. Dnes slouží jako fara.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.