Turistické cíle v okolí obce Mahouš

Farní kostel sv. Vojtěcha z let 1938-1939 podle projektu pražského architekta Jaroslava Čermáka. Bývalý františkánský kostel od 1.7.1990 dostali od biskupství k dispozici salesiáni spolu s přilehlou budovou. Mše svaté jsou každý den a v té době je kostel přístupný.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Rokokový kovaný kříž s bohatě tvarovanými profily, spojujícími ramena, patu a vrchol; usazený v kamenném soklu. Pochází z 18. století (datace 1733). Památkově chráněný.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Na nízkém soklu stojí dvakrát odstupňovaný hranolový podstavec s profilovanou římsou, na kterém je umístěn vysoký hodnotný železný kříž s korpusem Ježíše Krista. V horní části podstavce je nápis. Kříž stojí u cesty na konci vsi naproti výklenkové kapli.

Kříž na rozcestí mezi Zahájím a Municem směr Zliv s pamětní deskou na památku zde pochovaných 197 rakouských vojáků, padlých v bitvě u Zahájí dne 25. května 1742. Nově zrenovován, volně přístupný.

Kamenný pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty byl postaven r. 1904 podle návrhu Václava Suchomela přímo na Blatech v blízkosti údajného místa, kde byl na břehu Bezdrevského či Soudného potoka Kubata popraven. Ze Zbudova k němu vede zelená značka.

Renesanční dům (též Rožmberský) si jako jediný na netolickém náměstí zachoval původní štíty i další detaily. Od konce 19. století zde shromažďoval JUDr. O. Kudrna své sbírky, které se po II. světové válce staly základem dnešní muzejní exposice.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.