Turistické cíle v okolí obce Mahouš

Usedlost skládající se ze dvou čísel popisných stojí na rozlehlé návsi. Uzavřený areál, skládající se z mohutné průčelní obytné budovy, rozdělené na 2 části, na kterou navazuje vysoká zeď s obloukovým vjezdem, nad nímž je trojúhelníkový štít hospodářské budovy. Součást vesnické památkové zóny.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Výklenková kaple na severním okraji vesnice u silnice a ohradní zdi domu čp. 40. Doba stavby a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném, směrem nahoru zužujícím se půdoryse, s polokruhovou nikou a trojúhelným štítem s křížem v průčelí. Střecha krytá taškami esovkami, římsa bobrovkami.

Barokní zděná výklenková kaple ve svahu při silnici na mírně obdélném půdorysu. V průčelí plochý hluboký segmentově zaklenutý výklenek. Ve středu obloučkového štítu štukový ornament s vepsaným letopočtem 1843. Krytá je pultovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Drobná výklenková kaple na soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu, u cesty na konci vsi. V průčelí dvakrát odstupňovaný výklenek segmentově zaklenutý, na bocích niky, krytý jednoduchou železnou mříží; v něm soška Panny Marie. Vrcholí trojúhelníkovým štítem a sedlovou taškovou stříškou s křížkem.