Turistické cíle v okolí obce Tálín

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Železná rozhledna (65 m, 531 m n. m.) byla postavena r. 2002 jako vysílač mobilního operátora (projekt ing. Vladimír Janata). Měla sloužit zároveň jako rozhledna, pro neshody s provozovatelem vyhlídky zpřístupněna veřejnosti krátce r. 2002, poté uzavřena. Pro veřejnost byla znovu otevřena r. 2006.

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Vojenské pohřebiště vybudované v prostoru vojenského cvičiště koncem roku 1914 pro zemřelé rakousko-uherské vojáky a srbské a ruské zajatce. Za II. svět. války zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci. Do roku 2004 ve správě armády, dnes města.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého zámku po r. 1881. V r. 1932 byl zámek koupen nemocenskou pojišťovnou soukromých úředníků, kteří zde zřídili sanatorium. K lázeňským účelům slouží od r. 1993 privatizované sanatorium dodnes.