Turistické cíle v okolí obce Tálín

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Barokizující lidová stavba návesní kaple čtvercového půdorysu typická pro konec 18. století; spojená funkce kaple a zvonice. Dnešní podoba nejspíše z roku 1924, kdy byla upravena střecha (původně zde byla cibulovitá střecha s dvouramenným křížem). Památkově chráněná.

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem; ve vstupním průčelí hranolová věž se zvonicí a kuželovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem. Jediný pozůstatek zaniklé vesnice.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.