Turistické cíle v okolí obce Tálín

Původně dva domy ze 16. stol., spojené v 17. stol. Od r. 1776 zde byla císařská pošta, prvním poštmistrem byl Petr Walcher. V roce 1848 zde byl poštovní úřad zrušen. Secesní průčelí s ornamentálními a květinovými vzory z poč. 20. stol.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Železná rozhledna (65 m, 531 m n. m.) byla postavena r. 2002 jako vysílač mobilního operátora (projekt ing. Vladimír Janata). Měla sloužit zároveň jako rozhledna, pro neshody s provozovatelem vyhlídky zpřístupněna veřejnosti krátce r. 2002, poté uzavřena. Pro veřejnost byla znovu otevřena r. 2006.

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.