Turistické cíle v okolí obce Heřmaň

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.

Raně gotická trojlodní pseudobazilika z 1. pol. 13. stol. Hodnotný portál z roku 1489. Renesanční štíty severní lodi jsou z 16. století. V letech 1741–43 přistavěna barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. V roce 1886 byl chrám částečně regotizován.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Pozdně gotický až renesanční hřbitovní kostel z let 1549-76. V r. 1949 hřbitov zrušen a v 70. letech přeměněn na pietní park. Kostel slouží jako koncertní síň. V interiéru pozdně renesanční kazatelna a originály barokních plastik z kamenného mostu.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.