Turistické cíle v okolí obce Heřmaň

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil 1696 Filip Emanuel Buquoy. První etapa stavby dokončena 1754. Od roku 1801 schwarzenberský, 1816–17 zvýšen o II. patro a upraven ve stylu pozdního empíru. Pozemková reforma vedla 1924 k jeho prodeji, po roce 1948 jednotka pohraniční stráže. Dnes prázdný.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.