Turistické cíle v okolí obce Rancířov

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.

Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.

Poutní kaple Jména Panny Marie se nachází na kopci nad kapličkou se zázračným pramenem v osadě Dobrá Voda. Barokní stavba pochází z doby po r. 1750 a byla rozšířena r. 1878. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Zámek s dvorem vznikl kolem r. 1667 snad na místě staršího sídla z 13. století. V letech 1696-1851 ve vlastnictví herzogenburského kláštera, který zde provozoval statek. V současnosti je areál v soukromých rukách a slouží mimo jiné ke kulturním účelům a pořádání akcí.

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.