Turistické cíle v okolí obce Rancířov

Tzv. Vodní kaple nad pramenem v osadě Dobrá Voda byla postavena v polovině 18. století, patrně v letech 1725-1745, s dodatečnými úpravami v 1. třetině 20. století. Doplňuje poutní kapli Jména Panny Marie. Je od r. 1958 památkově chráněna.

Barokní hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1739 je společně se hřbitovem, ohradní zdí a vstupním mostem chráněnou kulturní památkou od roku 1958.

Kaple stojí nedaleko kostela sv. Víta. Je barokní z pol. 18. století; původ jejího stáří operativní průzkum posunul min. na konec 15. století. Duchovnímu účelu sloužila až do r. 1785; r. 1788 zachráněna před demolicí a sloužila městu jako účelové zařízení do 80. let 20. stol. Obnovena r. 2018.

Barokní kaple sv. Jana a Pavla v Podhradí nad Dyjí, dříve Frejštejně, pochází z roku 1721 a byla obnovena po požáru roku 1884. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka a konají se v ní pravidelné bohoslužby.

Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Hrad, písemnými prameny doložený již od 12. století, po roce 1576 přestavěný Puchheimy na renesanční zámek. Neúspěšně obléhán Švédy roku 1645. Po ztrátě sídelní funkce sloužil jako továrna na výrobu hodin, internační tábor, mládežnická ubytovna či penzion.

Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).

Původně renesanční kašna na Dolním (dnes Mírovém) náměstí z II. poloviny 16. století. Asi 1667 byl osazen toskánský sloup z někdejšího pranýře. Na jeho vrcholu stojí socha Immaculaty z II. poloviny 18. století.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.