Turistické cíle v okolí obce Rancířov

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Sloup se sochou rytíře Rolanda uprostřed prostranství křižovatky cest u kostela sv. Jakuba Většího z konce 16. nebo začátku 17. století (náznak letopočtu 1595?). Na vysokém štíhlém sloupu, zakončeném korintizující hlavicí socha rytíře v plátovém brnění, bez přilby, levou rukou se opírající o štít.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.