Turistické cíle v okolí obce Čejkovice

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Hodnotný pomník mečíře Šimona Nitzka, zavražděného lapky na cestě na trh do Trhových Svinů. Zhotoven ve tvaru smírčího kříže - kamenný pilířek zakončený zhruba oválnou hlavicí. Na hlavici vytesán kříž s nápisem a pod ní v celé ploše německý nápis. Zadní plocha opracována nahrubo. Památkově chráněný.

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Mohutná zděná čtyřpodlažní obdélná stavba s průčelním středním rizalitem a rovným štítem flankovaným drobnými věžičkami. Novostavba z r. 1892, rekonstrukce na hotel provedena v r. 2009. Objekt přístupný pro hosty hotelu. Památkově chráněn od r. 1995.

Pův. dům zde stával již v posl. třetině 13. stol. Nynější podoba z r. 1902. Třípatrový nárožní dům se secesní fasádou. V nároží arkýř s věžičkou. Při rekonstr. v l. 1987- 89 objeven původní dřevěný strop z přelomu gotiky a renesance. Nepřístupný, přístup pouze do obchodů v podloubí a v Krajinské ul.

Původní budova báňského úřadu z konce 16. století. Z té doby pochází jeho renesanční podoba. Později rychta. Roku 1772 sídlo Vrchního báňského úřadu. Restaurován r. 1973. V současné době slouží jako obecní úřad.

Původně gotická věž byla postavena ve 14. stol. jako součást hradeb města. Pův. měla vchod ve vyšším patře a její spodní prostor se využíval jako obecní vězení. Upravena v pozdně gotickém stylu v pol. 15. stol., později renesančně a r. 1829 v klasicistním stylu. R. 2000 byla celkově zrekonstruována.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Barokní radnice postavena dle návrhu A.E.Martinelliho v l. 1727-1730. Souměrná třívěžová budova na jihozápadním rohu nám. Přemysla Otakara II. Prostřední věž s hodinami. Na atice v hlavním průčelí sochy 4 alegorií od J.Dietricha. V hlavní místnosti nástropní freska Šalamounova soudu od J.Schőpfa.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.