Turistické cíle v okolí obce Čejkovice

Jediná venkovská usedlost při silnici, tvořící severní stranu návsi. Přízemní uzavřená, na jehož obytné stavení navazuje nadstavěný stlačeně klenutý průjezd. S jednoduchou štukovou výzdobou. Z třetí čtvrtiny 19. století. Cenná ukázka usedlosti typu vierantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Unikátně dochovaná roubená chalupa čp. 4 je příkladem původní zástavby venkova. Pochází z 1. poloviny 18. století. Byla dříve součástí větší hospodářské usedlosti a sloužila pravděpodobně jako výměnek. Památkově chráněná.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Výklenková boží muka, zděná, hranolová na čtvercovém půdorysu, ukončená stanovou střechou s kovaným křížem. V čelní stěně nad sebou dvě niky. Z konce 18. století, snad současná s barokní přestavbou mor. špitálu s kaplí Nejsvětější Trojice v letech 1763 - 66. Kulturní památka. Nově opravená (2019).

Menší výklenková kaple na východním okraji bývalé vsi, nyní předměstí Českých Budějovic. Zděná, omítaná na obdélném půdorysu, ve středu průčelí s výklenkem (nikou), uzavřeným kovanou ozdobnou mříží. Horní část s volutovým štítem, vrcholícím trojúhelným zakončením; krytá sedlovou taškovou stříškou.