Turistické cíle v okolí obce Čejkovice

Budova byla postavena r. 1531 jako skladiště obilí, později byla využívaná jako městská zbrojnice a ještě později v ní byl sklad soli. Dnes slouží Jihočeskému motocyklovému muzeu a lze zde shlédnout mnoho historických motocyklů vyrobených od r. 1899.

Barokní kamenné sousoší na křižovatce v centru obce. Od neznámého autora, datováno rokem 1770. Architektura sousoší - osazeno třemi sochami, ve vrcholu ovál s obrázkem na smaltovaném plechu (na jeho místě bylo původně trojiční sousoší), železnou svatozáří a holubicí. Kolem balustrádová ohrádka.

Sousoší Panny Marie Budějovické vzniklo r. 1716. Autorem český barokní sochař Josef Ditrich. Vzniklo jako poděkování P. Marii za ochranu města před morovou epidemií r. 1713. V r. 1953 rozebráno a skladováno na různých místech. V r. 1991 znovu instalováno na nynější místo na Mariánském náměstí.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Nejstarší sídlo v Čejkovicích - tvrz Staré Machovice, vzniklo někdy v průběhu 14. století (1. zmínka r. 1386). Opuštěna je pravděpodobně koncem 15. století. Jádro zachovalého tvrziště tvoří kruhový ostrůvek, obklopený vodním příkopem. V širokém předpolí lze předpokládat místo zaniklé vsi Machovice.

Ve svahu pod silničkou u potůčku nedaleko výklenkové kaple sv. Voršily. Studna na prameni z betonových skruží, z níž přebytečná voda vytéká trubkou do potůčku. Pramen dal podnět k vzniku lázní sv. Voršily po r. 1685, které později postupně zcela zanikly. Poslední doložená investice r. 1721.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Velká barokní sýpka v centru města pod kostelem sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1708. Původně součást velkostatku. Zděná čtyřpatrová budova na obdélném půdoryse, krytá valbovou taškovou střechou. Fasády členěny lizénovými rámy. Památkově chráněná.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.