Turistické cíle v okolí obce Velká Buková

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Turistická rozhledna v ChKO Křivoklátsko. Přístupné po silnici mezi obcemi Roztoky a Všetaty na rakovnicku.

Přízemní roubené stavení čp. 10 v Kublově je společně s přístavky chráněno jako kulturní památka od r. 1958. Litinová pamětní deska na něm upozorňuje, že se tu r. 1824 narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař.

Přehrada Klíčava byla vybudována v letech 1949–1955. Slouží jako zdroj pitné vody pro zásobování obyvatelstva v kladenské oblasti. Výška hráze 50,2 m. Kolem vodní plochy je nepřístupná obora.

Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

Gotická kamenná šestipodlažní věž vysoká 46 m, součást opevnění Rakovníka z l. 1519–22 od Jana Chochola a parléře Víta. Unikátní je dochované předbraní na vnější straně brány. Dnes je ve věži expozice fotografií místních fotografů.

Muzeum se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel. Jsou zde k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy či ukázky technických zařízení na železnici.

Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.

Cenný hřbitov s 430 náhrobníky, nejstarší čitelný z r. 1656–57. Založen r. 1635, rozšířen r. 1745, 1856 a 1891. Obřadní síň z poč. 20. stol. Klasicistní domek hrobníka z pol. 19. stol. Hřbitov dodnes používán.

Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.