sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Nové Strašecí
Kostel uváděn jako farní v l.1344–51 (podle nedochovaného dokumentu již 1158). Přestavěn 1553. Vypálen Švédy v roce 1639, obnoven 1640. Do dnešní podoby přestavěn 1837–40.
Novorománský kostel Narození Panny Marie v Hýskově z r. 1850 je jednolodní obdélná stavba s polygonálně ukončenou sakristií na východě. Hlavní oltář pochází z r. 1860, varhany z r. 1846. Po úpravě z r. 1904 prováděny jen nahodilé opravy, chátrající stavba využívána minimálně.
Kostel Narození Panny Marie byl postaven J. Schödlem v letech 1747–48 na místě zbořeného gotického kostela. V roce 1842 zde měl svatbu Karel Jaromír Erben, který si bral Barboru Mečířovou ze Žebráka. Rekonstrukce kostela proběhla v 90. letech 20. stol.
Kostel Nejsvětější Trojice nebo též Nanebevzetí Panny Marie je gotického původu z poloviny 14. stol. Když r. 1885 vyhořel, byl při opravě upraven novogoticky. Zajímavý je reliéf Kristovy hlavy na kříži nad vstupním portálem. Zařízení je převážně novogotické kromě několika barokních sošek a obrazů.
Pozdně gotický jednolodní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v letech 1585–1588 italským stavitelem Valentinem. Rozšířen v r. 1600. Uchoval si řadu pozdně gotických detailů.
Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.
Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.
Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.
Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.
Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.
Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.
