Turistické cíle v okolí obce Velká Buková

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.

Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 podle projektu Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Nový židovský hřbitov z r.1835. Poslední pohřeb kolem roku 1950. Dochováno 239 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1859.

Barokní zámek vznikl ve 2. pol. 18. stol. přestavbou renes. zámku a pův. tvrze. Částečně zůstala dochována vnitřní výzdoba. Po hospodaření STS Rakovník vrácen v restituci a na podzim 2013 prodán současným uživatelům. Objekt prochází postupnou rekonstrukcí a příležitostně je zpřístupňován veřejnosti.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.