Turistické cíle v okolí obce Velká Buková

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Drobná socha světce stojí na vysokém dvoustupňovém podstavci. Socha světce v řaseném řeholnickém oděvu. Postava přidržuje oběma rukama větší, tesaný krucifix. Materiálem sochy je pískovec. Památkově chráněno od r. 1967.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

V Družci a jeho okolí stávaly čtyři sochy světců. Socha sv. Petra z Alkantary jako jediná přežila do dnešních dnů. Stojí u nového hřbitova. V r. 2016 byla restaurována, bohužel již jen jako torzo.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, doložené r. 1540. Na přelomu 16. a 17. stol. ji vlastnili pánové z Losu, kterým byla r. 1622 zkonfiskována. V 18. stol. byla přestavěna na barokní zámek, upraven v 19. stol. Na konci 20. stol. byl nevyužitý a chátral.

Středověký rybník zrušený v 19. stol. obnovila sama příroda po povodni r. 1949 na poddolovaném území. Dnes rozlohou 64 ha největší rybník Kladenska, od r. 1985 přírodní rezervace vodního ptactva zvaná Záplavy. Je tu ráj rybářů, ale pro zvýšený obsah škodlivin v usazeninách je zakázáno koupání.