Turistické cíle v okolí obce Skrýšov

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Sídlo rodu Lašovských z Lašovic z pol. 15. stol. či třetiny 16. stol. Zmínka o ní je z r.1547. V r. 1604 ji koupil Jan Jiří ze Švamberka a připojil ji k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla a byla začleněna do hospodářského dvora.

Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.