Turistické cíle v okolí obce Skrýšov

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Zříceniny hradu. Poprvé se připomíná k r. 1369. Nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. R. 1441 dobýván Tábority. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý".

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.