Turistické cíle v okolí obce Skrýšov

Silně přestavěné pozůstatky hradu a rokokový zámek ze 17. století. Inspirován francouzským stylem doby Ludvíka XVI. Zámku přiléhá cenný architektonicky řešený francouzský park. Bohatá sochařská výzdoba od I. Platzera.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.

Nepatrné stopy pravěkého hradiště na vrchu Hradiště nad levým břehem Vltavy poblíž hráze Orlické přehradní nádrže. Vrch obtékán Bohostickým a Líšnickým potokem nad jejich soutokem. Hradiště podle sporých nálezů a polohy spekulativně řazeno do mladší doby bronzové.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Telekomunikační věž a rozhledna v jednom, 504 m n. m., vysoká 48 m. Stojí na kopci Drahoušek. Postavena r. 2003, otevřena r. 2004. Zajímavost: stejný typ věže stojí na Sokolím vrchu u Dobrné.

Dřevěná, 21 m vysoká Drtinova rozhledna na vrchu Besedná nahradila r. 2015 stavbu stejného názvu ve tvaru husitské hlásky z r. 1926, která byla pro zchátralost a nezájem tehdejších orgánů stržena r. 1967. Umožňuje výhled od Šumavy po České středohoří a po středních Čechách.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Rozsáhlé hradiště osídlené v eneolitu, době bronzové, pozdním halštatu. Největší rozmach po 2.stol př.n.l. - velké keltské hradiště (až 39ha). V severní části oppida na vrcholu Červenka pozůstatky obranné středověké stavby.