Turistické cíle v okolí obce Skrýšov

Dvojdílné hradiště o rozloze asi 3 ha vzniklo v 10. století př. n. l., využito v době halštatské i ve střední době hradištní. Na severní straně val dlouhý 80 m a vysoký až 8 m.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Dřevěná zastřešená vyhlídka na betonových patkách s výhledem na Kamýk nad Vltavou a na přehradu. K místu vede žlutá vyhlídková cesta z Kamýku. Postaveno za přispění EU fondu pro regionální rozvoj.

Dřevěná vyhlídková věž Vrškamýk je součástí odpočinkového areálu u zříceniny hradu téhož jména. Areál byl zřízen r. 2010 a je celoročně přístupný, vyhlídková věž však jen v letní sezóně. Výhled je omezen blízkým lesem, polohou věže a vzrůstajícími náletovými dřevinami.

Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Francouzská zahrada vybudována v letech 1760-69. Dále k jihu pak navazuje anglický park. V zahradě bohatá sochařská výzdoba. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héliových koní. Na jižní straně rokoková oranžérie. Areál zahrad a parků má 65 ha.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Cenný hřbitov ze 17. století, snad z r. 1680. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1681. Pohřbívalo se zde do poloviny 30. let 20. století. V márnici se zachoval kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých.

Hřbitov byl založen v 19. století a sloužil do roku 1940. Dochovalo se asi 100 moderních náhrobků. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo.