Turistické cíle v okolí obce Skrýšov

Zámek byl postaven nebo vznikl přestavbou starší tvrze v 18. stol. Roku 1945 byl zámek znárodněn a byl dán k užívání státnímu statku. Dnes slouží zámecká budova k obytným účelům.

Patrový barokní zámek s obdélným půdorysem přestavěný zřejmě z původní tvrze, ze 17. stol. v hospodářském dvoře. Stavebník neznámý. Prvními majiteli byli Břekovci z Ostroměře. Od roku 1853 byl majitelem Suchdola dr. František Ladislav Rieger

Bývalá klasicistní synagoga (čp. 66) postavena v l. 1864–69 podle projektu Františka Smrta. K bohoslužbám sloužila do II. svět. války. V 70. letech 20. stol. byla upravena na kanceláře a byty JZD. Dnes obytný dům.

Radikálně přestavěná budova bývalé synagogy, postavené v 19. století. Poté, co roku 1901 vyhořela, byla přestavěna na obytný domek, který je užíván k bydlení dodnes.

Bývalá synagoga (čp. 131), vystavěná po r. 1740 v barokním slohu jako náhrada za vyhořelou synagogu ze 17. století. Bohoslužby se zde konaly do 20. let 20. století. V interiéru se zachoval fragment klasicistního svatostánku.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.

Nepřístupný barokní zámek postavený na konci 17. století Radeckými z Radče, rodiště slavného vojevůdce maršálka Radeckého (1766-1858). Obdélná barokní patrová budova se vstupním portikem a hodinovou vížkou v 19. století upravena novorenesančně.

Tvrz poprvé uváděna roku 1410, kdy ji koupil Přech z Olbramovic. Zanikla po roce 1450, kdy byly Ústupenice připojeny k Vysokému Chlumci. Zachoval se centrální pahorek, obklopený mělkým příkopem a základy jednoduché obdélné budovy.

Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku – poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.

Telekomunikační ocelová věž vysoká 42m s vyhlídkovou plošinou s velkým rozhledem na meandry Vltavy. Věž je ve výšce 489 m nad mořem. Otevřena 3.7. 1999

Vodní nádrž Kamýk na Vltavě z let 1957-1962 vybudována k vyrovnávání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou ochrana před povodněmi, nadlepšení průtoků a rekreace. Hráz o délce 158 m a výšce 17 m vytváří jezero o rozloze 195 ha a maximální hloubce 14 m.

Vodní nádrž Orlík vybudovaná v letech 1954–1961 přehradila tok Vltavy nad obcí Solenice. Její 450 m dlouhá betonová hráz dosahuje výšky 91 m. Vzdutí je dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Na březích řada rekreačních objektů a kempů.