Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Jižní Předměstí

Klášter menších bratří vznikl při založení Nové Plzně roku 1295. Díky katolické orientaci města přežil husitské války, 1460 předán františkánům. Během 16. století upadl, opětovný rozmach od 17. stol. Zrušen 1950, dnes sídlo diecesních úřadů a musea.

Jeho založení je kolem r.1202 – 1210. Za Karla IV. renovace konventu a přistavěn špitál. Do barokní podoby se dostavěl r. 1756. V r.1838 vyhořely věže kostela a byl zbourán. V l.1878-1950 jej obýval řád Navštívení Pany Marie, poté byl do r.1975 celý areál v užívání čs. armády. Nyní se majitelé mění.

Klášter s velkým novorománským kostelem na jižním předměstí Plzně zřídila kongregace redemptoristů v letech 1907–35. Vlastní kostel pochází z let 1908–12. Konvent rozehnán roku 1950, po roce 1990 obnovil činnost.

Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.

Nezřetelné tvrziště v lese na břehu Kokotského rybníka. Tvrz bývala centrem vsi Kokot, která je zmíněna v roce 1358. Ves zpustla a zanikla na počátku 16. století. Archeologicky je tvrz doložena do 14. století a zanikla ještě dříve než samotná ves.

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

Komplex tří domů a modlitebny v jižní části centra Plzně, postavený pro Českobratrskou církev evangelickou v letech 1934–38 podle projektů Jaroslava Fišera.

Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.