Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Jižní Předměstí

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.

Mlýn na Merklínce ve Stodu doložen v 18. stol., od r. 1905 v majetku rodu Kalinových a modernizován. Po 2. světové válce znárodněn a zakonzervován. V restituci vrácen původním majitelům. Nyní v majetku soukromé společnosti, obnovován a po dohodě zpřístupňován veřejnosti.

Most přes řeku Radbuzu byl postaven podle některých odhadů již poč. 15. stol., v písemných pramenech se zmiňuje až r. 1585. R. 1794 byl most přestavěn do dnešní podoby, r. 1879 byl znovu stavebně upraven. V l. 1993–95 byla provedena oprava mostu. R. 1998 sem byla umístěna socha sv. Jana Nepomuckého.

Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.

Barokní kaple byla postavena r. 1725 dle návrhu arch. Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavbu zadal patrně plaský cisterciácký klášter, kterému obec patřila a pro který Santini zbudoval mnoho staveb. Pův. malá trojboká kaple byla při přestavbě r. 1865 rozšířena přístavbou nové obdélné lodě.

Barokní šestiboká kaple s věží a kryptou vystavěná r. 1687. U kaple stojí socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti.

Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho je součástí Meditační zahrady (Památníku obětem zla) v plzeňských Doudlevcích. Pochází r. 1995 a je využívána k církevním i kulturním účelům.

Původně barokní domácí kaple u předměstské vily plzeňského primátora P. P. Helfera (1745–6), rozšířená 1806 o podélnou část směrem k Radbuze. Rekonstrukce 1893, 1935–6 a počátkem 21. století.

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Klášter dominikánek založen roku 1712, postaven J. Augustonem ml. Kostel vysvěcen 1735. R. 1782 klášter zrušen poté zde sídlily školy různých stupňů. Dnes je zde umístěna vědecká a studijní knihovna, kostel slouží pravoslavným.