Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Bronzový pomník spisovatele Aloise Jiráska od sochaře Karla Pokorného a architekta Jaroslava Frágnera je od r. 1960 umístěn na náměstí před domem, v němž umělec žil a zemřel a na němž je umístěna pamětní deska. Dílo bylo restaurováno v letech 2007-2009.

Pomník Arnoštovi z Pardubic byl v Úvalech odhalen r. 1869, jeho autorem je pražský sochař Jindřich Čapek. V r. 1996 byl přenesen od železniční trati v blízkosti dvora Hostín na náměstí, které nese arcibiskupovo jméno. V letech 1997 a 2014 byl pomník restaurován.

Pomník slavnému českému cestovateli a botanikovi 19. století postavený v jižní části Karlova náměstí v roce 1898. Autory jsou sochaři Augustin Zoula a Čeněk Vosmík.

29m vysoký pomník-fontána založený 22. 8. 1845 a odhalený 30. 5.1850 arch. J. O. Krannerem. Plastiky od Josefa Maxe a Josefa K. Bôhma. Z vrcholu shlíží jezdecká sochy císaře Františka I., ostatní sochy reprezentují 16 krajů a Prahu.

Pomník Františku Palakému byl v Praze budován na pravém břehu Vltavy v letech 1901-1912 podle návrhu sochaře Stanislava Suchardy a arch. Aloise Dryáka. Některé skupiny figur modeloval také Josef Mařatka. Pomník vysoký 9 m byl po 100 letech rekonstruován a nevhodně obklopen stromy.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.