Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Špička, jedna ze dvou vstupních bran gotického Vyšehradu, byla monumentální a reprezentační součástí opevnění, vybudovaného Karlem IV. Zbořena v polovině 17. století. Dochovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu. K severní straně přiléhá úsek gotické hradby.

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.

Novorenesanční areál pivovaru byl vybudován v letech 1898–1899 sdružením majitelů a nájemců malých pražských pivovarů. Architektem byl Jan Klecanský, autorem loga Mikoláš Aleš.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.

Jádro areálu staré budovy Jedličkova ústavu tvoří dům Polsko, původně barokní kasárna z 2. pol.17. století. R. 1860 přistavěn dvoukřídlý uliční trakt. R. 1913 zde otevírá Rudolf Jedlička Ústav pro léčbu a výchovu mrzáčků. V l. 1912-1917 úpravy Matěj Blecha, kubistická dostavba dvorní barokní budovy.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.

Barokní děkanství z r. 1753 nechal vybudovat děkan Jan Tomáš Berghauer. Stojí na místě starších děkanských rezidencí. R.1760 poškozeno výbuchem střelného prachu, opraveno r. 1771. Na počátku 20. stol. byly ve zdivu budovy objeveny fragmenty předrománské baziliky sv. Vavřince z 1. pol. 11. století.

Na místě Starého proboštství je r. 1623 uváděna ohrazená vinice s letohrádkem, majetek Jana Kapouna z Karlova. R. 1712 zde nechal děkan Matěj Macht z Löwenmachtu vybudovat rezidenci. V budově se dochovaly, místy ve fragmentech, fresky Jana Ferdinanda Sochora (1686–1767). Dnes je zde mateřská škola.

Palácová stavba v areálu vyšehradského královského okrsku z let 1348–1350. Přežila jako jediná z královského okrsku plenění husitů r. 1420. V 18. století barokně přestavěna a sloužila vojákům. Od 20. do 90. let 20. stol. sklad a tělocvična. V l. 2003 – 2005 upravena na kavárnu a kulturní sál.

Klasicistní dvojdům postavil v letech 1848–1849 Jan Ripota. Fasádu upravil r. 1881 František Novák. Objekt je patrový, se společným desetiosým průčelím. V patře je nika se sochou sv. Josefa a pod ní znak Vyšehradské kapituly. Část objektu dnes slouží klášteru Milosrdných sester svatého Kříže.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.