Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Novobarokní zámek z r. 1841 v současné podobě z let 1927-1930 na místě někdejšího opevněného dvora zbraslavského kláštera. Nyní v soukromém vlastnictví, bez zařízení a nepřístupný. Možnost pronájmu prostor i parku.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Pražská usedlost Slovanka v Prokopském údolí sestává ze dvou budov, stavitelem byl inženýr a profesor František Antonín Herget. Obytná budova pochází z roku 1726, přestavěna byla v roce 1862. Památkově chráněna od roku 1991.

Usedlost Šmukýřka leží v místech vinice Stárka, ve viničních knihách uváděna r. 1695. Vlastní usedlost je poprvé zmíněna r. 1713. Přestavěna v 18. století, r. 1820 klasicistně upravena. Na počátku 20. stol. zde pobýval M. Aleš. Dnes slouží podnikání.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Bronzová socha významného českého básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834-1891) se nachází v blízkosti místa jeho narození na malostranském úpatí petřínské stráně. Je dílem prof. Jana Simoty (1920-2007) a byla odhalena 22. října 1970.

Socha významného slovenského politika, spoluzakladatele Československa, generála francouzské armády a významného astronoma Milana Rastislava Štefánika byla r. 1994 umístěna v sousedství hvězdárny na pražském Petříně. Jde o zmenšeninu sochy určené r. 1937 původně pro Bratislavu.

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech je kvalitní kopií sochy světce na Karlově mostě v Praze z r. 1663 z dílny Jana Brokoffa. Vztyčena r. 1701 zásluhou rychtáře Jiřího Doubravy. Ke kostelu přesunuta r. 1919, restaurována v letech 2010-2011 Alexandrem Kozlovem a posunuta na současné místo.

Barokní socha z červeného nučického pískovce vznikla r. 1634, tedy téměř sto let před Janovým svatořečením. Světec je oblečen v tradiční roucho, v rukou drží krucifix. Na podstavci je pamětní nápis s chronogramem a reliéf s motivem svržení světce do Vltavy. Socha památkově chráněna od r. 1958.