Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.

Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.

Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.

Dvojice památkově chráněných tech. památek – železničních viaduktů – překračujících Prokopské údolí z l. 1870-2 nazývaná „Pražský Semmering“ dle slavnější rakouské tratě. Dnes velmi málo využívaná, nerentabilní trať.

Kolem r. 1762 Václav Ignác Radecký z Radče tvrz přestavěl na barokní zámek s jednoduchou disposicí se střední dvoupatrovou částí. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámku provedeny nešetrné stavební úpravy a přestává jako zámek vypadat.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešním místě je od r. 1979.