Turistické cíle v okolí obce Předboř

Základní kámen kostela Milíče z Kroměříže usazen 30. března 2003. Dům slavnostně otevřen 7. a 8. října 2006. Dominantu sboru tvoří 19 metrů vysoká věž se dvěma zvony, hlavní sál má tvar kruhové výseče. Kostel vyzdoben obrazy akad. malířky Jiřiny Adamcové. Patří mezi nejmladší české kostely.

Palác vznikl barokní přestavbou středověkých domů v l. 1731–1752. Po r. 1752 klasicistně upraven Janem Antonínem ze Schirdingu. V r. 1838 jej koupil advokát J. N. Kaňka. Podloubí dějištěm tvrdého zásahu policie v listopadu 1989.

V terénu stále patrné zbytky zdí menšího, zřejmě bezvěžového, hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského a slovanského hradiště, do roku 1421 patřil cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici u Kouřimi, který v tomto roce rozbořili husté. V roce 1452 uváděn již jako pustý.

Rozhledna 25 m (435 m n. m.) s dřevěnou konstrukci s kovovými prvky byla postavena v obd. červen–listopad 2011, oficiálně zpřístupněna v dubnu 2012. Stavbu iniciovali manželé Holíkovi, kteří pro ni r. 2008 zakoupili pozemek. Vyhlídkové patro ve výšce 21 m nabízí vyhlídku až na Ještěd, Sněžku atp.

Téměř zaniklá vodní tvrz. Přímo o tvrzi nejsou písemné zmínky, odhaduje se že se zde žilo ve 14.–15. stol. Ves Skalsko se zmiňuje poč. 15. stol., kdy ji vlastnil Václav Litoměřický. R. 1544 již byla ves součástí velkého panství, pokud tvrz v té době existovala tak poté opuštěna zanikla.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.

Barokní novostavba z roku 1791 podle plánů Josefa Jägra. Za pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek, po válce sídlo JZD, dnes prochází rekonstrukcí.

Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.