Turistické cíle v okolí obce Předboř

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech je kvalitní kopií sochy světce na Karlově mostě v Praze z r. 1663 z dílny Jana Brokoffa. Vztyčena r. 1701 zásluhou rychtáře Jiřího Doubravy. Ke kostelu přesunuta r. 1919, restaurována v letech 2010-2011 Alexandrem Kozlovem a posunuta na současné místo.

Barokní socha z červeného nučického pískovce vznikla r. 1634, tedy téměř sto let před Janovým svatořečením. Světec je oblečen v tradiční roucho, v rukou drží krucifix. Na podstavci je pamětní nápis s chronogramem a reliéf s motivem svržení světce do Vltavy. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Barokní pískovcové sousoší se sestává z postavy Jana Nepomuckého v životní velikosti a dvou andílků vedle jeho nohou na pískovcovém podstavci. Sousoší údajně vzniklo v dílně slavného barokního sochaře Františka Ignáce Platzera někdy kolem roku 1760. Památkově je chráněno od roku 1958.

Socha byla umístěna nad peřejnatý úsek Vltavy r. 1722. R. 1890 restaurována, r. 1908 nahrazena novou sochou (Č. Vosmík). Po dokončení Slapské přehrady r. 1954 přesunuta na nové místo (původní zaplaveno). R. 2012 společností Willyteam na pův. místo pod vodou spuštěna nová socha sv. Jana (Petr Váňa).

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.

Špička, jedna ze dvou vstupních bran gotického Vyšehradu, byla monumentální a reprezentační součástí opevnění, vybudovaného Karlem IV. Zbořena v polovině 17. století. Dochovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu. K severní straně přiléhá úsek gotické hradby.

Jádro areálu staré budovy Jedličkova ústavu tvoří dům Polsko, původně barokní kasárna z 2. pol.17. století. R. 1860 přistavěn dvoukřídlý uliční trakt. R. 1913 zde otevírá Rudolf Jedlička Ústav pro léčbu a výchovu mrzáčků. V l. 1912-1917 úpravy Matěj Blecha, kubistická dostavba dvorní barokní budovy.

Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.