Turistické cíle v okolí obce Předboř

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Pivovar je poprvé uváděn roku 1510. Od 17. století sloužil jako zámecký a Liechtensteinové ho nechali rozšířit do podoby čtyřkřídlého dvora s velkou zahradou a s rybníkem. Ve 20. stol. upadal a v roce 1924 byl zrušen. Do r. 1986 zde byla sladovna. V l. 2005-08 byl areál upraven na obytný komplex.

Dům z prvé pol. 14. stol, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky. Za Plataisů z Plattenštejna na konci16. stol. přestavěn vrcholně renesančně. Současná podoba je klasicistní z let 1813–47. Zachovány gotické sklepy, renesanční nástěnná malba.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.

Pomník Arnoštovi z Pardubic byl v Úvalech odhalen r. 1869, jeho autorem je pražský sochař Jindřich Čapek. V r. 1996 byl přenesen od železniční trati v blízkosti dvora Hostín na náměstí, které nese arcibiskupovo jméno. V letech 1997 a 2014 byl pomník restaurován.

Pomník slavnému českému cestovateli a botanikovi 19. století postavený v jižní části Karlova náměstí v roce 1898. Autory jsou sochaři Augustin Zoula a Čeněk Vosmík.

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.