Turistické cíle v okolí obce Předboř

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.

Vyhlídka na hoře Máj (448 m n. m.) na hluboký skalnatý kaňon ve tvaru podkovy, kterým protéká řeka Vltava. Dole u řeky bývalé Svatojánské proudy a trampské osady. Zánik zatopením Štěchovickou přehradní nádrží.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.