Turistické cíle v okolí obce Předboř

Novoměstská radnice byla založena ve 14. století jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pražských měst a je nedílně svázána s českou historií. Z radniční věže je hezký výhled na Karlovo náměstí, které nejrozlehlejší v Evropě.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.