Turistické cíle v okolí obce Přibyslavice

Nedaleko Vilémova stál od 12. st. benediktinský klášter. Po jeho zboření husity zůstal kostel P. Marie,později uváděný jako sv.Václava, do 18.st.Tehdy byl zbořen a na jeho místě postaven J. Karlem z Caretto-Milessima nový barokní jednolodní kostel. Z původní gotické stavby stojí pouze hranolová věž.

Jednolodní románský kostel sv. Václava vybudovaný v 1. polovině 12. století.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Raně gotický kostel přestavěn v renesanci i raném baroku. Raně gotický presbytář s křížovou klenbou Na jižní straně gotický portál. Kostel má nízkou obdélnou loď. Poslední přestavba r. 1861. R. 2009 oprava vnějších omítek. Zajímavý příklad venkovské sakrální architektury.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.