Turistické cíle v okolí obce Přibyslavice

Pískovcová čtvercová klasicistní kašna s fontánou uprostřed z konce 18. století. Po stranách kašny umístěny čtyři sochy, představující čtyři roční období (původně v parku zámku Filipov, později před čáslavskou radnicí, od r. 2000 u kašny. R. 2000 rekonstrukce kašny, r. 2004 upraveno okolí.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Barokní kostel zal. r. 1695 Giov. B. Spinettim di Andelo. Kruh. půdorys, půlkruhový presbytář, dvě boční kaple. Portál z r. 1696. Součást celku s dominik. klášterem. Pův. směrem k zámku zahrada - její podoba je dochovaná jen na starých obrazech a mapách.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v r. 1689. Později, kolem r. 1770 byl zámek přestavěn barokně. Po zestátnění v r. 1945 zde byla škola až do r. 1991, kdy byl zámek vrácen původním majitelům. Dnes v něm sídlí spol. Vilémov Bussines Operation.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.

Kostel Panny Marie postaven roku 1908 nákladem obce. Slohově nečistá stavba. Opravy provedeny roku 1981 a opět díky místním občanům.

Mohutná novorománská bazilika nahradila v letech 1905–08 v Gruntě původní gotický kostel (naposledy přestavěný 1815–18). Spolu se zdí přilehlého hřbitova a márnicí tvoří jednotný celek se secesními dozvuky.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je jako gotický doložen od r. 1350. Je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a farářem Josefem Toufarem, který byl umučen komunisty. Od r. 2015 je pohřben pod podlahou kostela před oltářem. Konají se zde pravidelné bohoslužby.