Turistické cíle v okolí obce Přibyslavice

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Kostel Všech svatých gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. založen z iniciativy komendy řádu německých rytířů. V 18. stol. doplněn o věž a v 19. stol. klasicistně upraven. Nyní filiální ve farnosti Zbýšov v Čechách s měsíčními nedělními bohoslužbami.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.