Turistické cíle v okolí obce Bartošovice

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.

Na návrší Olšová u vsi Pohoř stojí dřevěná rozhledna na kamenném soklu z r. 2014. Celkově je vysoká asi 17 metrů. Její zastřešený ochoz poskytuje překvapivě daleký rozhled na oblast Moravské brány, Beskydy i Nízký a Hrubý Jeseník.

Památník hudebního skladatele Leoše Janáčka, hukvaldského rodáka, tvoří dům který skladatel koupil r. 1921 a často zde pobýval. V domku je zachovaný původní interiér a je zde umístěna expozice ilustrující skladatelův život a dílo. Před domem je pamětní deska vytvořená sochařem Augustinem Handzelem.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Dvůr uváděn k r.1307 jako biskupské léno. Za pánů z Bobolusk byla v rámci dvora postavena tvrz, zmiňovaná r.1577. Patrně nepřežila drancování dánských vojsk v r. 1626 či švédských v r.1643 a beze stopy zaniká.

Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.

Barokní stavba bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnázia naproti kostelu sv. Valentina. Budova z let 1694 - 1700 vyniká bohatou štukovou výzdobou a malovaným stropem refektáře. Dnes sídlo městského muzea.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.