zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Budišov
Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.
Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Předklášteří
Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.
hrad, nepatrné zbytky zdí, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černvír
Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Heroltice
Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.
Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.
Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.
Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací